Když si uděláte pár minut času na čtení, dozvíte se o vápenci spoustu zajímavého. Článek navazuje na předchozí článek o Porfyru. Jste připraveni? Jdeme na to.
Co v článku najdete?
Jak vápenec vzniká a z čeho se skládá?
Na úvod si opět neodpustím trochu chemie a více technických údajů o vápenci: je to jemnozrnná sedimentární hornina, která se skládá především z minerálů kalcitu a aragonitu, což jsou různé krystalické formy uhličitanu vápenatého.
Vápenec ale není jen obyčejná usazená hornina – vzniká totiž z velké části z tvrdých zbytků živých tvorů. Ano, čtete správně, na vzniku vápence se významně podílejí schránky nebo kosterní struktury tvořené vápníkem.
Každá vrstva vápence tak vypráví příběh organismů, jimž se v daném prostředí kdysi dávno dařilo. Vápenec si dává na čas a formuje se postupně i miliony let z usazenin písku, mušlí a bahna, které za sebou zanechávají jezera a oceány.
Protože většina vápenců vznikla právě v mělkých mořských prostředích, obsahuje často i zkameněliny, jež vědcům poskytují cenné informace o dávných prostředích a vývoji života.
Jakou má vápenec barvu?
Vápenec může mít, podobně jako je to u většiny hornin, různé barvy v závislosti na příměsích a podmínkách svého vzniku.
I když může mít vápenec různou barvu, nejčastěji světlejších odstínů, ten náš je takto krásně šedo-béžový.
Můžete ho najít v celé škále různých barev, jako je žlutá, hnědá, šedá, černá, a dokonce i modrá nebo červená. Tyto barvy bývají způsobené přítomností dalších příměsí, jako je křemen, dolomit, jíl nebo třeba i oxidy železa.
Jeho základní, resp. nejčastější barva je ale bílá, případně může být také více přírodní, zemitá, béžová nebo šedá. Právě tyto dvě barvy mu dodávají spíše neutrální vzhled a tento vápenec se tak dá kombinovat téměř s jakýmkoliv dalším druhem kamene nebo jiného materiálu. Jak už asi tušíte, přesně tento druh šedo-béžového vápence najdete v naší nabídce.
Víte, proč mají vápencové skály a jeskyně zvrásněný povrch?
Vápenec je totiž relativně snadno rozpustný ve vodě a ta jej postupně narušuje pomocí oxidu uhličitého. Znáte přísloví tichá voda břehy mele? Tak nějak podobně je to i s vápencem a vodou. Když dáte této dvojici dostatek času a vodu ještě ideálně do pohybu, dokáže voda vápenec narušit nejen povrchově, ale dokonce ho i tvarovat. Určitě nemusím představovat vápencové jeskyně, které vznikají téměř výhradně dlouhodobým působením podzemní vody.
Nemusíte se ale bát, že by se vám vápenec, který si u nás koupíte, rozpustil po prvním dešti 🙂 Na okem pozorovatelné změny v jeho povrchu byste si museli počkat stovky let. A kdybyste chtěli sledovat změnu samotného tvaru vápencového kamene, počkali byste si i tisíce let a více.
Vytvoření takové vápencové jeskyně může zabrat od deseti tisíců až po miliony let. V České republice máme těchto unikátních jeskyní celou řadu – ty vyloženě vápencové jsou, kromě jiných, například tyto:
- Amatérská jeskyně,
- Koněpruské jeskyně,
- Mladečské jeskyně,
- Punkevní jeskyně,
- Jeskyně Výpustek.
Tipy na výlet
Pokud máte rádi jeskyně nebo se chcete třeba jen zchladit během parných letních dnů, mrkněte na oficiální web Správy jeskyní České republiky, kde najdete nejen otevírací dobu všech našich veřejně přístupných jeskyní, ale také bližší informace o jejich původu atp.
Jestli vám podzemní prostory nedělají dobře a procházíte se raději na čerstvém vzduchu, můžete navštívit krásný vápencový lom (kde se už ale vápenec dávno netěží) nazývaný Velká Amerika, který najdete u obce Mořina, asi osm kilometrů za Prahou. Pro svůj unikátní vzhled se mu říká i „Grand Canyon České republiky“.
Kde a jak se vápenec těží?
Teď už ale zpět k samotnému vápenci. Vápenec se těží velmi podobně jako jiné horniny a většina vápence se získává odstřelováním. Do skalní stěny se vyvrtají otvory, jež se naplní výbušninami. Uvolněné kameny po odstřelu potom vyzvedávají obrovské bagry a nakládají do sklápěčů, které je přepravují k drtičkám a dalšímu třídění.
Vápenec se potom zpracovává a dál třídí na širokou škálu různých velikostí podle typu dalšího použití. Větší kusy horniny se tzv. kalcinují (to je vysokoteplotní proces, ve kterém se jeden tuhý materiál odloučí na výrobu plynu, zatímco druhý vytvoří tuhou látku) v šachtových pecích a menší jdou do rotačních pecí. Některé vybrané frakce se potom používají i jako kamenivo pro stavbu silnic nebo se dál melou na vápencový prášek.
Využití vápence z oblasti Českého krasu má historii trvající minimálně 4000 let, ale k první klasické těžbě došlo pravděpodobně v 9. století na hradišti Butovice v Prokopském údolí. Masivnější rozvoj těžby nastal až kolem roku 1890.
Průmyslově, tedy ve velkém a pravidelně, se u nás vápenec těží někdy od počátku 20. století, kdy vznikla řada dolů. Jednou z nejvýznamnějších lokalit byla oblast Štramberka. V současné době je v této oblasti činný pouze jeden lom, a to Kotouč.
Asi největším vápencovým lomem u nás a také jedním z nejrozsáhlejších v Evropě je lom Čertovy schody v Českém krasu, kde se ročně vyprodukuje přibližně 1,7 mil. tun vápence.
Příklady praktického použití vápence
Vápenec je velmi všestranná hornina, která si našla cestu do různých aspektů našeho života. A i když to možná není na první pohled patrné, najdete ho doslova všude kolem nás.
Vápenec je například naprosto nezbytný pro stavebnictví, kde ho znáte nejen jako kámen, z něhož sochaři vytváří krásné sochy, architekti navrhují dlažby nebo schodišťové stupně.
Z vápence se totiž vyrábí klíčový stavební materiál – tzv. Portlandský cement, což je základní složka betonu. Od nepaměti se používá k výrobě vápna, které slouží nejen jako složka malty, ale také k činění kůží, bělení, výrobě skla, v lékařství atp.
V zemědělství (a opět i ve stavebnictví) se vápno používá k neutralizaci kyselosti půdy a uvolnění základních půdních minerálů.
Ocelářský průmysl používá vápenec k absorbování a odstraňování nečistot během výrobních procesů a drcený vápenec se využívá k rafinaci a tavení kovů.
Vápenec dokáže čistit vodu a pomletý na menší částečky tvoří malé filtrační kameny, které lze použít v kanalizačních systémech k filtrování a čištění odpadních vod.
Z vápence se také vyrábí výživové doplňky pro zvířata, například pro kuřata a dojnice ke zvýšení hladiny vápníku.
Práškový vápenec se používá k výrobě tzv. důlního bezpečnostního prachu, jenž se používá v místech, kde hrozí nebezpečí výbuchu uhelného prachu.
To ale není vše, vápenec má mnoho dalších využití. Od údržby golfových hřišť a výroby zubní pasty, léků až třeba po kontrolu znečištění ovzduší.
Vápenec má opravdu širokou škálu aplikací a dnes už je pro nás prakticky nepostradatelný.
Všechny dostupné frakce vápence
Z vápence pro vás máme připravené 3 různé produkty, v různých variantách a velikostech. Vápenec je tak trochu samostatná jednotka – i když se dá kombinovat s jinými druhy kamene, nejlépe vypadá, když zkombinujete pouze různé velikosti vápence. My pro vás máme připravené tyto velikosti:
- Vápenec – Šedobéžová drť
- velikost 16/32 mm
- velikost 50/150 mm
- Vápenec – Kusový kámen
- velikost 50/100 mm
- velikost 100/200 mm
- velikost 200/300 mm
- velikost 300/600 mm
- Vápenec – Solitér
- velikost 0,5 – 5 t
Co z toho plyne?
Dozvěděli jste se, že vápenec je fascinující přírodní kámen s bohatou historií a opravdu všestranným využitím. Vzniká po miliony let z pozůstatků mořských organismů a můžete ho najít v různých barvách v závislosti na obsahu minerálů. Dnes se vápenec používá v různých průmyslových odvětvích, od stavebnictví a zemědělství až po výrobu léků.
Náš, šedo-béžový vápenec, je díky své neutrální barvě a unikátní povrchové struktuře možné použít buďto pouze jako samostatnou horninu, tedy v kombinaci různých velikostí – od drtí přes kusový kámen až po solitéry, anebo ho můžete kombinovat s ostatními druhy kamene.
Uvažujete, že byste si vápenec vybrali pro vaši realizaci? Chtěli byste si ho prohlédnout zblízka a ideálně vzít i do ruky? Přijeďte se podívat k nám na prodejnu!