Na první pohled nenápadný, jeden by řekl, až obyčejný kámen. Vápenec je ale cokoliv, jen ne obyčejný. Tento kámen je všestranný, neocenitelný přírodní zdroj, který doslova utvářel náš svět. A kromě jeho využití jako okrasný a stavební kámen je dodnes klíčovou součástí různých průmyslových odvětví, od stavebnictví, zemědělství až po výrobu a lékařství. Nevěříte?
Dnes se pod pomyslnou lupou podíváme na velmi tvrdý, plochý a přitom často relativně tenký kámen s fascinující a dlouhou historií – porfyr. V článku se dozvíte nejen jak vlastně porfyr vzniká, ale také kam až sahá jeho dlouhá historie, kde a jak se těží nebo co všechno z něj lze postavit.
Dolomit, resp. krystalický dolomit je nejen kámen atraktivního vzhledu, tvořený doslova krystaly, ale má také široké použití ve stavebnictví, chemickém průmyslu a dokonce v zemědělství. Tento velmi tvrdý, trvanlivý kámen, může být jako jeden z mála dokonce i částečně průhledný. A víte vůbec, jak a kdy dostal své jméno?
Historicky se břidlice používá už tisíce let. Nejčastěji jako stavební kámen při stavbě zdí, budov, jako krytina střech nebo také jako obklad a dlažba. Toto typické použití asi nikoho nepřekvapí. Věděli jste ale, že se na břidlici psalo ve školách, že dodnes pomáhá brousit ruční nástroje, nebo že hrála důležitou roli při rozvoji elektrotechniky?
Tato hnědo-šedá droba, kterou těžíme u nás v Lulči, je naším nejoblíbenějším a nejprodávanějším druhem kamene. Jak ale vůbec tato hornina vznikla, kde a jak se těží a jaké má nejčastější využití? Je správné pojmenování droba, nebo Lulečský kámen?
Slunce se pomalu začíná objevovat nad obzorem a nám zbývá pořád víc jak 8 hodin cesty. Je 23. února, brzo ráno, a venku je jen něco kolem osmi stupňů. Sedím v autě s mým kamarádem Honzou a společně sledujeme navigaci, která nás neomylně vede směrem na jih. Naším cílem je Itálie a místní porfyrové kamenolomy.