Zkrátka v tomto článku se dozvíte vše podstatné o žule. Pokud jste nestihli přečíst předchozí díl našeho seriálu, který byl o Andezitu, určitě se k němu vraťte. Teď se ale pohodlně usaďte a pojďme se společně podívat na žulu.
Co v článku najdete?
Jak žula vzniká a z čeho se skládá?
Žula (nebo také granit) je přírodní kámen, který se formuje hluboko pod zemským povrchem, během procesu chladnutí a postupné krystalizace magmatu. Ano, jde tedy o další z rodiny tzv. vyvřelých hornin. A jak už asi víte z předchozích článků, vznik těchto hornin může trvat i několik miliónů let.
Žula je bohatá především na křemen a živec, bývá ale tvořena také slídami, amfiboly a směsí dalších stopových minerálů, které bývají zastoupené v různém množství, což potom dává žule různé zbarvení a textury.
Je správně výraz žula, nebo granit?
Obojí je správně, nedělejte si s tím příliš hlavu. Dalo by se říct, že žula a granit jsou prakticky zaměnitelná synonyma a laická veřejnost a běžní prodejci kamene jako my 🙂 můžeme bez obav používat výraz žula. Termín žula pochází pravděpodobně z německého slova „Sohle“ (podloží) a granit se používá pro označení všech hlubinných křemenno-živcových hornin, hlavně tedy v odborné terminologii, a pochází z latinského „granum“ (zrno).
Jakou má žula barvu?
Žula v České republice může mít různou barvu, většinou jde ale spíš o světlejší odstíny, od nejčastější bílé a světle šedé barvy přes růžovou, červenou nebo nazelenalou. Když žula obsahuje větší množství tmavších minerálů, může mít tmavší, někdy až skoro černý odstín. Různé žuly mívají různou zrnitost, od hrubozrnné až po jemnozrnnou, a žula obecně má spíše nepravidelnou texturu.
Žulové valouny světlých odstínů se těží z vody a dovážíme je pro vás ze Slovenska. Jsou ručně vybírané a pečlivě tříděné na několik frakcí.
Kde a jak se žula těží?
Žula (resp. tedy granit) je jednou z nejrozšířenějších hornin a můžete ji najít v lomech doslova po celém světě. Mnoho typů žuly pochází ze zemí, jako je Brazílie, Indie, ale tento kámen se těží i na mnoha místech ve Spojených státech, nebo dokonce v některých částech jižní Afriky. Jedny z největších lomů na žulu se ale nachází i výrazně blíž naší zemi, a to ve Finsku, Norsku nebo Švédsku.
V České republice najdete (podobně jako jinde ve světě) relativně velké množství žulových ložisek a kamenolomů. Největší ložiska jsou na Šumavě, v Novohradských horách, v Českém lese, Smrčinách, Krušných horách, Jizerských horách, Krkonoších, Železných horách, na Českomoravské vrchovině, v Jeseníkách, vlastně v našem pohraničí obecně.
Jedním z mnoha našich žulových kamenolomů je třeba lom v Kozárovicích. Zajímavé je, že žula z tohoto kamenolomu byla použita před více než 100 lety při stavbě vídeňského parlamentu a najít ji můžete v mnoha dalších stavbách po celé Evropě.
K těžbě žuly se používají různé metody. V lomech a místech, kde se žula třídí jen na technický kámen (jako třeba štěrk), se využívá klasických výbušnin a následného třídění. Tam, kde se ale z žuly vyrábí větší desky nebo bloky určené k dalšímu zpracování, se výbušniny používají výrazně méně a častěji se využívá spíše výkonné strojní zařízení.
Proč? Žulu určenou pro další využití je totiž třeba těžit ideálně ve velkých kusech. A než odpalovat celou skalní stěnu a následně třídit doslova jen to, „co se vysype“ :), bývá výhodnější hledat opatrně místa, kde je kámen přirozeně narušený a kolem těchto míst kámen postupně oddělovat. Typické metody odstřelu a následného třídění tedy nejsou úplně vhodné. Jak to potom probíhá?
Skalní stěna se opatrně navrtává a bloky kamene se následně oddělují pomocí diamantových pil. Tyto surové bloky žuly se potom dál rozřezávají na menší kusy a brousí se do požadovaných rozměrů a tvarů. Později se zpracovávají nejen jako dlažební kostky, patníky nebo schodiště, ale po vyleštění také třeba jako dlažba nebo masivní kamenné kuchyňské desky a jiné.
Pokud byste chtěli vidět, jak vypadá taková těžba žuly v jednom z největších granitových lomů na světě, mrkněte na toto video z kamenolomu v americkém Vermontu.
Příklady praktického použití žuly
Žula je známá především pro svou pevnost, odolnost proti opotřebení, poškrábání a pro svůj nezaměnitelný vzhled a strukturu. Je také kyselinovzdorná a velmi odolná vůči působení různých chemických látek, třeba včetně posypových solí.
Její využití má dlouhou historii, která sahá minimálně do starověku, kde byla použita pro výstavbu některých částí pyramid a jako materiál pro sochy a chrámy. Pro své unikátní vlastnosti našla postupně uplatnění jak v exteriéru, tak i v interiéru.
Určitě jste už někde viděli masivní kuchyňské pracovní desky z kamene, pro které je žula, díky své odolnosti proti poškrábání a vysoké odolnosti proti teplu, téměř ideálním materiálem, podobně jako třeba Andezit.
V domácnosti se můžete s žulou setkat i v menších rozměrech – například když v létě na zahradě grilujete, máte možná na grilu kamennou desku, která bývá velmi často vyrobená právě z leštěné žuly. Bylinky a koření na maso, které jste den předem nakládali, jste možná nadrtili v hmoždíři, který bývá také kompletně žulový.
Protože je žula přirozeně antimagnetická, nevodivá a tvarově stálá (mnohdy dokonce tvrdší než ocel), našla své uplatnění v průmyslu a vědě, kde se používá k výrobě tzv. rýsovacích a příměrných desek. Tam potom slouží jako přesná dosedací plocha (základní rovina) pro přesné měření.
Další vlastností žuly je její odolnost vůči vodě, a je tak ideální kandidát pro využití jako obklad nebo dlažba koupelen. Je to oblíbený stavební materiál nejen v obytných, ale i v komerčních a veřejných prostorách.
Díky svým estetickým kvalitám je žula často používána k výrobě různých dekorativních předmětů, dlažebních kostek, schodišť, sloupů, leštěných obkladových desek, soklů atp.
Žula vůbec vyniká všude tam, kde se skládají různé mozaiky a dlaždice. Pečlivým řezáním žuly na malé dlaždice mohou architekti vytvářet složité mozaikové vzory – určitě znáte třeba skládanou žulovou dlažbu.
V exteriéru a stavebnictví obecně se žula používá pro chodníky, obrubníky, jako náplň do gabionů a samozřejmě také žulový štěrk, který se používá mimo jiné na náspy železničních tratí. Odolnost žuly zajišťuje, že tyto prvky vydrží i v nejnáročnějších povětrnostních podmínkách.
Pro svou trvanlivost a eleganci je žula vyhledávaným materiálem pro sochařské a pamětní umění, včetně náhrobků a pomníků.
Jako dekorativní kámen jsou potom jedny z nejoblíbenějších tzv. žulové valouny a solitéry, které svým oblým tvarem skvěle doplňují vodní prvky v zahradě nebo okolí domu.
Věděli jste například, že známý Mount Rushmore v jižní Dakotě je pravděpodobně nejslavnějším granitovým památníkem na světě? Tento monument byl vytesán z hory složené z exponované žuly a je známý čtyřmi obrovskými reliéfy hlav amerických prezidentů.
Nebo že slavnou sochu Svobody v americkém New Yorku tvoří měď, ocel, beton a také žula? Celý podstavec je totiž vyroben z masivních bloků žulového kamene – resp. vnitřní část podstavce je vylitá betonem, ale obvodové/pohledové části jsou žulové.
Národní památník Mount Rushmor sousoší bylo vysekáno přímo do žulového skalního masivu a zobrazuje hlavy čtyř významných amerických prezidentů: George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna.
Pokud sledujete zimní olympijské hry, určitě znáte týmový sport curling. Možná ale nevíte, že curlingové kameny jsou vyráběné z žuly, a ne tak ledajaké – ty nejoblíbenější se vyrábějí pouze z žuly z několika vybraných kamenolomů na světě! Pro curlingové kameny je potřeba konkrétní žula, s velmi nízkou nasákavostí, která zabraňuje erozi kamene. Té musí totiž kameny čelit během hraní curlingu, protože na ně opakovaně působí mrznoucí voda. Jak se curlingové kameny z žuly vyrábějí, můžete vidět třeba na tomto videu.
Jak jste se mohli přesvědčit, žula je nejen skvělý stavební materiál s vysokou estetickou hodnotou a prakticky neomezenou životností, ale své uplatnění našla kromě architektury, průmyslu a umění, dokonce i ve sportu.
Všechny dostupné frakce žuly
Žula je díky své pevnosti, odolnosti a nezaměnitelnému vzhledu vyhledávaným materiálem pro mnoho různých aplikací. Tento kámen pro vás máme připravený jako tři různé produkty, v celkem 6 variantách/velikostech.
- Žula – Valouny
- velikost 50/100 mm
- velikost 100/200 mm
- velikost 200/300 mm
- velikost 300/600 mm
- Žula – Solitér
- váha 0,5 – 1,5 t
- Pítko – Frézované velké
- velikost 500/800 mm
Co z toho plyne?
Dozvěděli jste se, že žula je opravdový tvrďák, který snese skutečně hodně. Využívali ji lidé už ve starověkém Egyptě při stavbě pyramid a realizace z žuly jsou tak prověřené ne stovkami, ale i tisíci lety postupného odolávání vlivům okolnímu prostředí. Také už víte, jaké praktické využití má žula v dnešní době, ve stavebnictví i v průmyslu. S trochou nadsázky by se dalo říct, že jde skoro o „nezničitelný kámen“ s opravdu minimálními nároky na údržbu, originálním vzhledem a krásnou strukturou.
Přemýšleli jste o tom, že byste žulu využili u vás na zahradě nebo v okolí domu či chaty? Přijeďte se podívat k nám na prodejnu a žulu si můžete prohlédnout spolu s ostatními druhy kamene, které nabízíme – budeme se na vás těšit!
