Další zajímavé informace o břidlici najdete v tomto článku, který navazuje na předchozí článek o drobě, Lulečském kameni. Chcete-li se dozvědět víc, pokračujte ve čtení.
Co v článku najdete?
Jak břidlice vzniká a z čeho se skládá?
V úvodu se opět nevyhneme troše „suché“, ale zajímavé teorie. Břidlice je sedimentární hornina a vzniká kombinací usazenin jílových minerálů, organických látek a minerálních zrn a nejčastěji je složená z jílu a siltu (prach).
Geologický proces usazování probíhá v hlubokých vrstvách zemské kůry, kde zároveň dochází k tlakovému stlačení a tepelnému zpracování usazenin tak dlouho, až se vytvoří samotné vrstvy břidlice.
Břidlice se dál dělí nejen podle chemického složení, ale i třeba podle toho, jak velký tlak ji utvářel – do takových detailů už ale nebudeme v článku zabíhat.
Občas se jako břidlice nesprávně označují i jiné horniny, které mají pouze tzv. typickou břidličnou dělitelnost, tzn. laicky řečeno: štípou se a lámou podobně jako břidlice, ale břidlice to není 😉
Jakou má břidlice barvu?
Břidlice u nás je obvykle tmavě modré nebo spíše tmavě šedé až černé barvy a na čelní straně najdete často i odstíny žluté až cihlové barvy.
I když může mít břidlice i jiné odstíny, bývají téměř vždy tmavých odstínů, způsobených vyšším obsahem organických látek. Jde převážně o uhlíkaté sloučeniny, které vznikly postupně při rozkladu zbytků organismů.
Kde a jak se břidlice těží?
Různé druhy břidlice najdete prakticky po celém světě. Některé z nejvýznamnějších nalezišť je možné vidět v zemích, jako je Brazílie, Čína, Španělsko, Itálie a USA.
U nás se břidlice těží hlavně v Nízkém Jeseníku, na jižní Moravě a velké ložisko je také v oblasti mezi Prahou a Plzní, v oblasti tzv. Českého krasu. Vznik spodní vrstvy v této oblasti sahá dokonce až do mladších starohor. S břidlicí jsou vůbec často spojené lokality nalezišť trilobitů a v tmavých kusech břidličného kamene tak můžete občas najít otištěné ulity a schránky dávno vyhynulých tvorů.
Břidlice může mít různé barvy, téměř vždy jsou to ale tmavé odstíny modré, šedé, až černé barvy a občas se na zlomu objeví i okrové nebo hnědé odstíny.
K těžbě břidlice se využívá speciálních strojů a technik, pomocí kterých oddělují/rozštěpují jednotlivé vrstvy břidlice od sebe a vytváří z nich samostatné desky. Břidlice se takto nejčastěji dělí podélně, resp. horizontálně, čímž vznikají desky o různých rozměrech, které jsou následně opracovány do požadovaného tvaru, tloušťky a někdy i včetně povrchové úpravy.
Protože ložiska břidlice obsahují také nahromaděný metan, často se v místech dobývání těží také břidlicový plyn pomocí hydraulického štěpení (tzv. frakování). To už se opět dostáváme zbytečně do hloubky, a to doslova několik kilometrů 🙂 Pokud Vás ale zajímá, jak takové frakování probíhá detailně, mrkněte na tento článek.
Příklady praktického použití břidlice
Jak už jsem zmínil, břidlice se velmi dobře štípe v horizontálním směru a je to vysoce voděodolný a také ohnivzdorný materiál, který téměř nepřijímá vodu. Zřejmě hlavně pro její snadnou dělitelnost a unikátní fyzikální vlastnosti byla břidlice vždy populární jako stavební materiál.
Z břidlice se tak stavěly nejen zídky, ale dokonce celé zdi domů nebo hradů. Používala se jako podlahová krytina nebo po úpravě do tvaru střešních tašek/šindelů také jako střešní krytina. Při zvolení správné pokládky vydržela až 150 let.
Relativně v nedávné historii sloužila břidlice také k výrobě tabulek, na které se psalo ve školách. A protože břidlice výborně izoluje, našla využití dokonce i jako součást elektrických rozvaděčů.
Pro svou jemnou strukturu, ale zároveň i velkou tvrdost ji dodnes používají k finálnímu broušení nástrojů truhláři, řezbáři a tesaři. Zkrátka najde uplatnění u všech řemesel, která pracují s kovovými, ručně broušenými nástroji.
Dnes už je přírodní břidlice považovaná spíš za luxusnější stavební materiál a stále se používá v mnoha oblastech – nejčastěji jako obkladový kámen pro fasády a interiéry, jako dlažba, šlapáky, solitéry v zahradě nebo může sloužit třeba i jako nábytek z kamene.
Břidlici máme k dispozici snad ve všech možných velikostech – od nejmenších břidličných drtí až po velké plotny břidlice.
Naši zákazníci si břidlice oblíbili hlavně pro její trvanlivost, odolnost vůči povětrnostním vlivům a její atraktivní tmavý povrch. Právě její neutrální, tmavě šedá až černá barva, z ní dělá ideální doplňkový kámen k ostatním druhům kamene a v zahradě se dá velmi dobře kombinovat například s naším Lulečským kamenem.
Kde načerpat inspiraci?
Břidlici najdete v řadě ukázkových realizací v našem katalogu „Od inspirace k realizaci“, často v tandemu s jiným druhem kamene. Další fotografie hotových realizací z břidlice najdete přímo u konkrétního sortimentu z břidlice tady u nás na webu.
Všechny dostupné frakce břidlice
Břidlici najdete v každé hlavní kategorii našeho sortimentu. Konkrétně je to celkem 6 různých druhů břidlice v různých velikostech, tvarech a variantách, které můžete bez obav kombinovat nejen s naší drobou (resp. Lulečským kamenem):
- Břidlice – Černá štěpka
- velikost 16/32 mm
- velikost 32/63 mm
- velikost 63/200 mm
- Břidlice – Solitér
- váha 0,3/1,3 t
- Břidlice – Zídkový kámen plochý
- velikost 20/70 mm
- Břidlice – Obklad
- velikost 100/250 mm
- Břidlice – Dlažba
- velikost 150/450 mm
- Břidlice – Šlapáky
- velikost 250/450 mm
- velikost 450/850 mm
- velikost 850/1300 mm
Co z toho plyne?
Dozvěděli jste se, že břidlice má dodnes spoustu praktických a zajímavých uplatnění. A to nejen jako stavební kámen, ale je také odolná vůči vodě i ohni. Kromě toho dobře izoluje a dodnes se na ní brousí ruční nástroje. Samozřejmě také velmi dobře vypadá a dá se snadno kombinovat s jinými druhy kamene.
Pokud Vás břidlice oslovila, ať už pro svou velkou trvanlivost, praktičnost, nebo pro svůj elegantní, tmavý vzhled, přijeďte se podívat k nám na prodejnu a zkuste si ji osahat. Dost možná už ji nebudete chtít dát z ruky 😉
