Články

Suché zídky z kamene stavěli lidé v různých formách po tisíce let. Od úplně prvního pravěkého ohniště přes zídky, které plnily spíš funkci plotu nebo označení hranic pozemků, až po dnešní, ručně skládané zídky z kamene, které najdete převážně v zahradách a okolí domů. 

Lidé používali přírodní kámen ke zpevnění chodníků a cest odjakživa a dobře věděli proč. Kámen patří k nejtradičnějším stavebním materiálům vůbec a při správné přípravě a pokládce má taková kamenná cesta prakticky neomezenou životnost a nemusíte se o ni prakticky vůbec starat.

U nás v Česku, když se řekne skalka, většina si asi představí nějaký úzký svah nebo předzahrádku na chalupě, zpevněný kameny porostlými mechem, trvalkami, kapradím a možná menšími keři. Skalka je skoro až abstraktní pojem, pod kterým si každý představí něco jiného. 

Dnes se pod pomyslnou lupou podíváme na velmi tvrdý, plochý a přitom často relativně tenký kámen s fascinující a dlouhou historií – porfyr. V článku se dozvíte nejen jak vlastně porfyr vzniká, ale také kam až sahá jeho dlouhá historie, kde a jak se těží nebo co všechno z něj lze postavit.

Je pondělí ráno, 6:01. Sedím v autě, motor tiše bručí a já pomalu vyrážím směr Brno, kde nabírám svého parťáka Honzu. Teploměr teď ukazuje venkovní teplotu minus pět stupňů. Je opravdu zima, my ale míříme do tepla! Na jihu má být příjemných 14 až 15 stupňů. Cíl naší cesty je totiž italská Carrara a místní firma specializující se na drcení a omílání vyhlášeného carrarského mramoru.

Jsou krásné, velké a co kus, to originál. Solitérní kameny dokážou vytvořit nezaměnitelnou atmosféru a přitom se o ně nemusíte prakticky vůbec starat. Existuje celá řada způsobů, jak takové velké kameny usazovat a podle čeho je vybírat. V tomto článku se pro vás pokusím shrnout základní postupy a nejdůležitější tipy a triky.

Určitě to dobře znáte. S někým se bavíte na téma, které není úplně váš obor. A najednou si uvědomíte, že nerozumíte tak úplně všemu, co ten druhý říká. Nic si z toho nedělejte, nejste v tom sami.

„Tak na zídku bude potřeba přibližně patnáct tun zídkového kamene a pod cestu minimálně sto metrů čtverečních geotextilie a… jo, ještě se musí objednat tak kubík suchého betonu na uložení patníků.“

Tato hnědo-šedá droba, kterou těžíme u nás v Lulči, je naším nejoblíbenějším a nejprodávanějším druhem kamene. Jak ale vůbec tato hornina vznikla, kde a jak se těží a jaké má nejčastější využití? Je správné pojmenování droba, nebo Lulečský kámen?

V předchozím článku, který byl zároveň úvodním článkem našeho nového seriálu, jsme společně prošli postupný vývoj těžby kamene od starověku až do jeho dnešní moderní podoby, včetně popisu jednotlivých fází těžby v kamenolomu.