Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Vážení zákazníci, od 2. 4. 2024 bude otevřeno od pondělí do pátku od 7:00 do 17:00 hodin a v sobotu od 9:00 do 12:00 hodin. Tak se stavte, těšíme se na vás.

Cesta kamene z kamenolomu – Od starověkých kamenolomů až k moderním technologiím

Většina z vás má asi představu o tom, jak takový kamenolom vypadá. Víte ale, jak se kámen těžil ve starověku a jak naopak dnes? Jaké vynálezy těžbu kamene posunuly a zefektivnily nejvíce? Znáte posloupnost jednotlivých fází těžby v kamenolomu a co vše souvisí s jeho běžným provozem?
  1. Cesta kamene z kamenolomu – Od starověkých kamenolomů až k moderním technologiím
  2. Cesta kamene z kamenolomu – Hromadné odstřely

Že ne? Tak to se můžete těšit na spoustu nových a zajímavých informací, které často unikají i lidem, kteří v kamenolomu přímo pracují. Tento článek je také zároveň takovým velkým úvodem k našemu novému seriálu „Cesta kamene z kamenolomu“.

V tomto seriálu bych vám chtěl postupně popsat ty nejdůležitější a nejzajímavější fakta spojená s těžbou kamene, jako vždy srozumitelně a jednoduše. Samozřejmě budu do tohoto článku, i do těch následujících, přidávat fotky a videa, z nichž některé jsme pořídili přímo tady u nás, v kamenolomu Luleč.

Už se nemůžu dočkat, až začneme. Co vy? Tak pojďme na to.

Video úvod k novému seriálu

Zajímá vás, o čem vlastně nový seriál „Cesta kamene z kamenolomu“ bude a jaká témata vás čekají? Mrkněte na video, ve kterém najdete krátké shrnutí prvního (tohoto) článku + sestřih z dalších částí seriálu, na které se můžete těšit v průběhu roku.

V kostce o tom, co je to kamenolom

Hned zkraje si dovolím přeskočit nudné slovníkové definice: kamenolom je prostě místo, kde se těží kámen. A protože těžba probíhá obvykle přímo na povrchu, pod širou oblohou, jde o lom, a ne důl – proto tedy kameno-lom 🙂

Existují i lomy, kde se kámen těží částečně v podzemí – to jsou ale spíš výjimky a nás budou zajímat klasické kamenolomy, jako je třeba tady u nás, v Lulči.

V kamenolomu se obvykle těží jeden druh kamene (opět to ale není pravidlo), zato však téměř vždy v různých velikostech, tvarech a s různým druhem následného opracování nebo povrchových úprav, které se liší vždy podle druhu kamene a taky podle toho, k čemu bude nakonec použitý.

Když bych měl kamenolom popsat v pár větách: postupným vrtáním, odstřelováním trhavinami, tryskáním, řezáním, pomocí těžké techniky a vůbec rozličnými způsoby dělení se lidé snaží v kamenolomu oddělit surové kusy kamene od skalního masivu.

Po hrubém zpracování bývá surový kámen dál tříděný, zpracovávaný přímo v místě těžby a nakonec se přepravuje až ke konečným zákazníkům, obvykle ve stavebnictví a dalších průmyslových odvětvích.

Celý provoz kamenolomu je takový malý ekosystém a obsahuje řadu někdy téměř neviditelných činností – od samotné přípravy místa těžby, přes každodenní provoz, který zahrnuje těžbu, třídění a zpracování kamene, až po obnovu okolí po dokončení těžby.

Detailnější popis toho, jak fungují dnešní moderní kamenolomy, najdete v poslední části tohoto článku. Teď se podíváme na stručnou historii těžby kamene a ty nejdůležitější objevy s ní spojené.

Historie těžby kamene

O tom, kdy a kde někdo zvedl první kámen ze země, se už zřejmě nikdy nedozvíme, a asi to není podstatné. Určitě ale víme, že lidé nejprve využívali jako stavební kámen spíše kameny, které ležely volně na zemi.

Později, ve starověku, už zvládli egyptští kameníci sofistikovanější postupy, kdy například vyřezávali a vykopávali celé příkopy okolo budoucích kamenných bloků, ze kterých později stavěli různé monumenty, pomníky a stavby jako třeba pyramidy.

Snažili se izolovat velký kus kamene od skalního podloží a celý kamenný blok pak postupně uvolňovali pomocí masivních dřevěných pák.

Hezkým příkladem takového postupu je tzv. "nedokončený obelisk", Aswan v Egyptě. Obelisk a přilehlý kamenolom byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1979. Na fotografii je vidět technika postupného obkopávání a obřezávání velkého bloku kamene. Foto: Diego Delso, delso.photo, CC-BY-SA licence"

Hezkým příkladem takového postupu je tzv. „nedokončený obelisk“, Aswan v Egyptě. Obelisk a přilehlý kamenolom byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1979. Na fotografii je vidět technika postupného obkopávání a obřezávání velkého bloku kamene. Foto: Diego Delso, delso.photo, CC-BY-SA licence“

Římané zase dokázali zpracovávat jemný mramor, který používali pro svá umělecká díla, jako byly sochy a veřejná architektura. K těžbě kamene využívali hlavně velká kladiva a mohutné bloky kamene dál oddělovali pomocí kovových klínů, jimiž vypáčili kámen ze skalního masivu.

Zkrátka při absenci moderních technologií, jako jsou vrtačky, pily a výbušniny, vyžadovala těžba kamene hlavně hodně ručního štípání, kopání a také použití alternativních a téměř vždy velmi zdlouhavých postupů. Mezi ně patří postupné klínování, nebo dokonce rozdělávání ohně v místech, kde už byl kámen přirozeně narušený.

Vývoj těžby v kamenolomech

Moderní proces těžby kamene, už velmi podobný tomu, jak ho známe dnes, tedy s využitím těžké techniky a pokročilých metod těžby, se začal rozvíjet nejvíce během průmyslové revoluce na konci 18. a na počátku 19. století.

Toto období znamenalo významný pokrok v technologiích a strojním zařízení, což vedlo k modernizaci mnoha průmyslových odvětví, včetně těžby kamene. Až do tohoto období byla těžba kamene velmi náročným procesem, který zahrnoval z většiny ruční práci, obvykle pouze s pomocí ručních nástrojů.

Teprve nástup strojů poháněných párou (a později spalovacího motoru) umožnil vývoj sofistikovanějších zařízení, jako jsou parní lopaty, jeřáby, mechanické dopravníky a nákladní automobily – to vše rapidně zvýšilo efektivitu a rozsah těžby v lomech.

Když se v roce 1851 Eli Whitney Blake podílel (jako součást komise) na výstavbě silnice do Westville (v blízkosti New Haven, Connecticut) a viděl, jak dělníci musí drtit kámen pro místní cestu ručně, velkými palicemi, inspirovalo ho to k vynálezu první úspěšné, párou poháněné drtičky kamene. Tu si nechal v roce 1858 patentovat a její princip se využívá prakticky dodnes, samozřejmě v modernizované podobě, kdy už je poháněná elektřinou místo páry a ve výrazně větších rozměrech.

Tím se vyřešilo drcení, ale samotný kámen se v lomu stále odděloval víceméně ručně nebo pouze s využitím střelného prachu. V tomto směru byl největším milníkem vynález dynamitu. Alfred Nobel získal v roce 1867 patent na svůj tzv. „Nobelův výbušný prach“, který později přejmenoval na dynamit, podle řeckého „dýnamis“ (δύναμις, což znamená síla).

Na fotografii z roku 1897 je vidět skupina žen míchajících ručně dynamit, snímek byl pořízen přímo v Nobelově továrně v tehdejším malém městečku Ardeer (Skotsko).

Na fotografii z roku 1897 je vidět skupina žen míchajících ručně dynamit, snímek byl pořízen přímo v Nobelově továrně v tehdejším malém městečku Ardeer (Skotsko).

Možnost takto kontrolovaně oddělovat a tříštit v kamenolomu kámen ve velkém způsobila doslova revoluci v těžebním procesu a umožnila zpracovávat kámen výrazně efektivněji než s předchozími metodami.

Koncem 19. a začátkem 20. století následoval vývoj drátěných pil a jiných strojů, které se k těžbě kamene používaly. Spolu s objevem umělého diamantu v druhé polovině 20. století se potom těžba ještě více zefektivnila a zpřesnila.

Celý těžební proces se tak postupně vyvíjel až do dnešní moderní podoby, která se už nezaměřuje jen na co nejefektivnější těžbu, ale myslí také na bezpečnost na pracovišti a bere ohledy na životní prostředí.

Ano, moderní kamenolom, to není jen těžba kamene. O tom, co vše obnáší vytvoření a provoz takového kamenolomu dnes, vám zkusím popsat v následující části článku.

Jak vznikají a fungují dnešní kamenolomy

Každý kamenolom je trochu specifický, berte prosím vše trochu s rezervou. A protože tady nechci popisovat zbytečné detaily spojené s těžbou různých druhů kamene, zkusím v následujících několika bodech shrnout a popsat dnešní těžbu kamene tak, jak obvykle probíhá v takovém běžném kamenolomu.

1. Výběr lokality a plánování kamenolomu

Hned v počátku vznikne komplexní plán, který ukáže budoucí uspořádání lomu. Analyzuje se typ kamene, který se má v lomu těžit. Tento plán samozřejmě popisuje veškeré nutné vybavení a zdroje, které budou potřeba ke každodennímu provozu kamenolomu.

Provede se geologický průzkum, který potvrdí ložisko určitého druhu kamene. Lokalita musí být nejen dostatečně bohatá na konkrétní horninu, ale musí být také dobře přístupná logisticky, mít vlastní zdroj vody a také prostor pro bezpečné ukládání odpadu.

Kromě mnoha jiných povolení a licencí musí provozovatel získat kladné posouzení vlivů na životní prostředí v okolí kamenolomu a také je nutné hned od začátku naplánovat to, co bude s lomem, až skončí těžba, tedy mít připravené plány pro sanaci, přeměnu půdy a budoucí recyklaci materiálů z kamenolomu.

Těžba kamene má nezanedbatelné přínosy, ale i negativní dopady na životní prostředí a provozovatel lomu tak musí mít dopředu státem schválený nejen plán toho, jakým způsobem a v jakém rozsahu bude kámen těžit, ale také musí mít dopředu promyšlené, jak bude těžba ovlivňovat bezprostřední okolí lomu a co se stane s lomem po ukončení těžby.

Zákony a předpisy týkající se těžby jsou relativně přísné a samotný proces povolování těžby u nás v České republice má na starosti Státní báňská správa, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Teprve po souhlasu všech těchto orgánů může začít jakákoliv těžba.

2. Příprava místa budoucího kamenolomu

V další fázi, po splnění všech zákonných podmínek, jsou vydána všechna potřebná povolení (jejichž vyřízení může trvat i desítky let), teprve potom se lidově řečeno „poprvé kopne do země“.

Označí se hranice lomu a proběhnou další bezpečnostní opatření, která chrání nejen veřejnost, ale i samotné pracovníky kamenolomu.

Bagry se nejprve pustí do postupného odstraňování vegetace a horní vrstvy půdy, tzv. skrývky – to je proces, při kterém je sejmuta nadložní vrstva překrývající kámen.

Postupně se tak v lomu vytvoří nejen nezbytné přístupové cesty k samotnému místu těžby, ale také systém cest uvnitř lomu. Tím je následně umožněn bezproblémový a bezpečný pohyb nákladních aut a těžké techniky.

3. Samotná těžba kamene

Pomocí těžké techniky, jako jsou velké nakladače, buldozery, pneumatická kladiva, vrtačky a samozřejmě už zmíněné výbušiny, se začne postupně narušovat o oddělovat skalní stěna.

V kamenolomech, kde se těží mramor nebo jiné podobné materiály, z nichž se potom vyrábí obklady, pracovní desky atp., se bloky kamene spíše opatrně vyřezávají a samotná těžba probíhá nejčastěji pomocí diamantových řetězových a okružních pil chlazených vodou, nebo také postupným odvrtáváním a štípáním. V takových kamenolomech se kámen také obvykle dál dělí, leští atp.

Tam, kde se těží spíš technický, nebo chcete-li stavební kámen, a výsledný produkt jsou kamenné drtě nebo menší kusy kamene, je praktičtější kámen rozmělnit výbušninami a následně drtit a třídit. Vrtná souprava navrtá hluboké otvory, které se později naplní výbušninou. Samotná práce s výbušninami probíhá obvykle až posledních několik hodin před plánovaným odpalem a provádí ji vždy specializovaná firma.

4. Zpracování kamene

Po samotném odpalu přijde na řadu těžká technika. Jako první přijedou k tzv. rozvalu (to je místo sesypané skalní stěny těsně po odpalu) velké nakladače, rypadla a klepače, které postupně začnou kámen třídit a případně dál dělit na menší, lépe manipulovatelné velikosti.

Hned potom začnou přijíždět nákladní auta, která kámen, zatím ještě pořád v relativně hrubé formě a ve velmi různých velikostech, začnou postupně odvážet do jiné části lomu, kde se kámen třídí a dál zpracovává v tzv.„drtičkách“ a „třídičkách“.

Tato veškerá těžká technika a různé moderní stroje, které jsou součástí každého většího kamenolomu, stojí obvykle desítky až stovky miliónů korun a toto vybavení potřebuje samozřejmě také pravidelný servis a údržbu.

Práce v lomu je náročná nejen pro lidi, ale i pro stroje. Ty se ve ztížených podmínkách, které tvoří ostré kameny, nerovný povrch a všudypřítomný prach, opotřebovávají výrazně rychleji než v jakémkoliv jiném provozu.

V některých kamenolomech se kámen ještě dále omílá, pere, řeže, leští, nebo dokonce chemicky ošetřuje – metody, jak se nezpracovaný kámen třídí a dál opracovává se opět liší vždy podle druhu kamene a jeho konečného využití.

Třeba u nás v Lulečském kamenolomu se těží droba a tento kámen se tady hlavně drtí a následně třídí především na technické kamenné drtě. Ty se používají do různých směsí betonu, silniční i drážní stavby a samozřejmě do podsypů chodníků, cest, zámkové dlažby atp.

No a samozřejmě tady musím zmínit také náš ručně vybíraný kámen z droby, který pro vás v tomto kamenolomu vybíráme ručně přímo my, kamenplus.cz 😉

5. Doprava a distribuce

V poslední fázi se tedy vytříděný technický kámen odváží přímo z kamenolomu nákladními auty, kamiony nebo železnicí k odběratelům, jako jsou různé stavebniny, ale také stavebním firmám, které si často nechávají kámen dovézt přímo na místa stavby, ať už jde o výstavbu domů, cest, podsyp železnic, mostů nebo jakékoliv jiné infrastruktury.

Například technický kámen z Lulečského kamenolomu se rozváží převážně do okolí Brna a okresů Vyškov, Kroměříž, Hodonín či Blansko.

Náš kamenplus.cz sortiment, tedy ručně vybíraný stavební kámen a okrasné kamenné drtě, dodáváme na místa prakticky po celé České republice a některé objednávky míří i do zahraničí.

6. Recyklace

Na konci životního cyklu jakékoliv produktu, kde byl kámen použitý (např. beton v budovách nebo asfalt ze silnic) dojde k jeho plánované recyklaci. Tento proces zahrnuje drcení starého materiálu a jeho opětovné použití, například jako další základ pro silnice nebo nové stavební projekty.

Dnešní těžba kamene tedy myslí nejen na maximální efektivitu a splnění požadavků stavebního průmyslu a dalších sektorů, ale také od začátku i na udržitelnost a opětovné využití už dříve použitého kamene.

Proces těžby kamene se neustále vyvíjí a spolu s ním i technologie a postupy zaměřené na snížení dopadu těžby na životní prostředí.

Co z toho plyne?

Jak sami vidíte, dnes už při těžbě kamene lidé používají více hlavu než ruce – tedy alespoň co se technického kamene týče. Náš, převážně ručně vybíraný kamenný sortiment, už tolik štěstí nemá a kromě sypkých materiálů musíme veškerý stavební kámen stále vybírat i třídit ručně.

Snad se mi povedlo vám ukázat nejen to, jak fungují dnešní moderní kamenolomy, ale také přiblížit všechny důležité vynálezy a kroky, které pomohly kamenolomům vyvinout se až do jejich dnešní moderní podoby.

Další části seriálu „Cesta kamene z kamenolomu“ budou více „akční“ a necháme vás postupně nahlédnout nejen do samotného kamenolomu, ale rozebereme si a ukážeme jednotlivé kroky těžby od odpalu přes ruční výběr až po samotný prodej kamene. Máte se na co těšit!

Sdílet článek:

Podobné články

Čtení na 18 minut

Cesta kamene z kamenolomu – Hromadné odstřely

2. 4. 2024 Jak na kámen
V předchozím článku, který byl zároveň úvodním článkem našeho nového seriálu, jsme společně prošli postupný vývoj těžby kamene od starověku až do jeho dnešní moderní podoby, včetně popisu jednotlivých fází těžby v kamenolomu.
Čtení na 20 minut

Měření a zaměřování při práci s přírodním kamenem – vysvětleno polopatě

9. 10. 2023 Jak na kámen
V minulém článku jsme se společně vrátili tak trochu do školních lavic a připomněli si ty nejdůležitější jednotky a veličiny používané při práci s přírodním kamenem. Dnes na toto téma navážeme a vše bude více praktické, takže pokud už máte předchozí „látku“ v malíčku, zaměřování pro vás teď bude brnkačka.
Čtení na 13 minut

Jednotky a veličiny používané při práci s přírodním kamenem – vysvětleno polopatě

10. 8. 2023 Jak na kámen
„Tak na zídku bude potřeba přibližně patnáct tun zídkového kamene a pod cestu minimálně sto metrů čtverečních geotextilie a… jo, ještě se musí objednat tak kubík suchého betonu na uložení patníků.“
Čtení na 16 minut

Jak na solitérní kameny – krok za krokem

15. 11. 2022 Jak na kámen
Jsou krásné, velké a co kus, to originál. Solitérní kameny dokážou vytvořit nezaměnitelnou atmosféru a přitom se o ně nemusíte prakticky vůbec starat. Existuje celá řada způsobů, jak takové velké kameny usazovat a podle čeho je vybírat. V tomto článku se pro vás pokusím shrnout základní postupy a nejdůležitější tipy a triky.
Čtení na 17 minut

Jak na skalky a bezúdržbové plochy – svépomocí, krok za krokem

6. 4. 2022 Jak na kámen
U nás v Česku, když se řekne skalka, většina si asi představí nějaký úzký svah nebo předzahrádku na chalupě, zpevněný kameny porostlými mechem, trvalkami, kapradím a možná menšími keři. Skalka je skoro až abstraktní pojem, pod kterým si každý představí něco jiného. 
Čtení na 17 minut

Jak vybudovat kamennou zídku – svépomocí, krok za krokem

5. 4. 2022 Jak na kámen
Suché zídky z kamene stavěli lidé v různých formách po tisíce let. Od úplně prvního pravěkého ohniště přes zídky, které plnily spíš funkci plotu nebo označení hranic pozemků, až po dnešní, ručně skládané zídky z kamene, které najdete převážně v zahradách a okolí domů. 
Čtení na 15 minut

Jak vybudovat kamennou cestu – svépomocí, krok za krokem

4. 4. 2022 Jak na kámen
Lidé používali přírodní kámen ke zpevnění chodníků a cest odjakživa a dobře věděli proč. Kámen patří k nejtradičnějším stavebním materiálům vůbec a při správné přípravě a pokládce má taková kamenná cesta prakticky neomezenou životnost a nemusíte se o ni prakticky vůbec starat.
Čtení na 7 minut

Kamenický slovníček

3. 4. 2022 Jak na kámen
Určitě to dobře znáte. S někým se bavíte na téma, které není úplně váš obor. A najednou si uvědomíte, že nerozumíte tak úplně všemu, co ten druhý říká. Nic si z toho nedělejte, nejste v tom sami.
Čtení na 8 minut

Balení, nákup a doprava kamene

2. 4. 2022 Jak na kámen
Asi se shodneme, že přírodní kámen není sortiment, který nakupujete každý den. Tedy pokud nejste kameník nebo zahradnická firma, to je potom jiná. Každopádně tento článek jsem napsal pro všechny naše zákazníky a každý v něm najde něco užitečného.
Čtení na 7 minut

Není kámen jako kámen. Proč je důležitý původ kamene i jeho dlouhodobá dostupnost?

1. 4. 2022 Jak na kámen
Co si pod tím má člověk vůbec představit? Copak není jedno, odkud se kámen bere, nebo jestli tu bude i za několik dalších let? Ukážu vám, že na tom záleží víc, než by se mohlo na první pohled zdát.

www.kamenplus.cz

Zavřít