Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Cesta kamene z kamenolomu – Hromadné odstřely

V předchozím článku, který byl zároveň úvodním článkem našeho nového seriálu, jsme společně prošli postupný vývoj těžby kamene od starověku až do jeho dnešní moderní podoby, včetně popisu jednotlivých fází těžby v kamenolomu.
  1. Cesta kamene z kamenolomu – Od starověkých kamenolomů až k moderním technologiím
  2. Cesta kamene z kamenolomu – Hromadné odstřely
  3. Cesta kamene z kamenolomu – Ruční výběr kamene

Teď, když už znáte historii a víte, jak dnešní kamenolomy fungují a co vše s těžbou souvisí, můžeme rozebrat jednotlivé části těžby více do detailů.

Musím hned zkraje upozornit, že tento článek se nesnaží být odborný. Jeho cílem je vám poutavou formou přiblížit typický průběh takového hromadného odstřelu v kamenolomu a popsat vše, co v kostce obnáší. Na druhou stranu jsem vás nechtěl ochudit o některé zajímavé technické detaily a správné pojmenování věcí – takže článek je místy malinko techničtější než obvykle – uvidíte ale, že je to pro dobro věci.

Kromě autentických fotografií v článku najdete také video z hromadného odstřelu provedeného přímo v Lulečském kamenolomu, včetně velmi zajímavých technických informací, které nám poskytl přímo TVO (technický vedoucí odstřelu)!

Takže nasadit reflexní vesty, helmy a pojďme se podívat na hromadné odstřely v kamenolomu, a to opravdu zblízka.

Co je to hromadné odstřelování

Kdybych to měl popsat maximálně zjednodušeně, dá se říct, že se prostě vyhloubí otvory do skály, ty se nabijí trhavinou a nakonec odpálí.

Cože? To je vše? Že na tom není nic složitého? K tomu přece stačí dostatečně výkonná vrtačka, nějaká ta výbušnina a potom se to jen z bezpečné vzdálenosti „odpálí“. Nebo ne? Jak už asi tušíte, vše je trochu komplikovanější 🙂

Cílem takového odpalu totiž není jen „něco rozbít“ anebo kámen „náhodně rozmělnit“ na „nějaké menší kusy“, ale kámen tzv. rozpojit na kusy co možná nejbližší požadované velikosti. Vše je nutné provést co nejbezpečněji, v co nejkratším čase a v neposlední řadě s minimálním dopadem na okolní prostředí a ideálně také s přiměřenými náklady.

Uf, když musíte zvážit tolik věcí, najednou se to nezdá tak přímočaré a jednoduché, že?

Druhy hromadných odstřelů

Měli bychom začít pěkně od začátku – jak se vůbec dělí a pojmenovávají hromadné odstřely? Nebudeme zabíhat do zbytečných detailů, takže jen ve stručnosti: existují tzv. primární odstřely (jsou obvykle větší) a tzv. sekundární odstřely (spíše menší, pomocné nebo jinak podpůrné).

Do těch primárních patří např. odstřel sklípkový, komorový, řadový, plošný. V dnešní době se už ale používá téměř výhradně tzv. clonový odstřel.

U clonového odstřelu se vrty vrtají obvykle z horní plošiny pod úhlem 0 – 30° od svislice a bývají uspořádány do několika, obvykle 1–5 řad, podél tzv. dobývací fronty.

Kolik výbušniny je k hromadnému odstřelu potřeba? To závisí hlavně na těchto faktorech:

  • způsob odstřelu,
  • počet vrtů, jejich průměr, hloubka a vzájemná rozteč,
  • typ a množství kamene, který má být rozpojen.

Věcí, které musí TVO (technický vedoucí odstřelu) hromadného odstřelu zvážit a přesně propočítat, je ve skutečnosti mnohem více. Roli totiž hraje také stav skalního bloku atp. Navíc pro každý lom je povolen pouze určitý počet tun trhavin na 1 odstřel. Jak tedy vše probíhá v praxi?

Zaměření lomové stěny

Prvním a nezbytným krokem je geodetické zaměření stěny lomu a zhodnocení geologického stavu skalního masivu (to se hodnotí pouze pohledem), na základě kterého TVO navrhne trhací práce a vytyčí místa, kde a jak by měly být vyvrtány vrty pro odstřel tak, aby odstřel proběhl bezpečně a efektivně.

Protože každá část lomové stěny je jiná, není možné používat data ze starších odstřelů. Ano, část obecných informací/parametrů bude možná podobná jako u předchozích odstřelů, vše se musí ale znovu analyzovat.

Dnes nám ve všem pomáhá moderní technika, která vytvoří 3D model stěny lomu pomocí tzv. laser-screeningu stěny a přípraví se tzv. vrtný plán, který je součástí technického projektu odstřelu. Když je vše připraveno „na papíře“, resp. v počítači, data se přenesou do vrtacího zařízení a začne se vrtat.

Vrtání lomové stěny

Volba správné metody vrtání, resp. správného průměru, hloubky a úhlu vrtu, hraje v celém procesu odpalování kamene jednu z nejdůležitějších rolí. Každý z těchto parametrů je naprosto zásadní a musí přesně odpovídat projektu.

Průměr vrtů se volí hlavně s ohledem na druh použité výbušniny a na plán otvírky přípravy dobývání ložiska, dle kterého se v lomu těží. Také v závislosti na generálním technickém projektu odstřelů, dle kterého se odstřely připravují, se k vrtání používají různé vrtací soupravy a také různé druhy vrtacích korunek.

Vzdálenost mezi jednotlivými vrty je také velmi důležitá. Když bude rozteč příliš malá, roztříští se kámen na příliš malé kusy; když budou naopak rozestupy velké, výsledné kusy kamene mohou být zbytečně velké, nebo se dokonce část lomové stěny nerozpojí vůbec.

Neméně důležitý je také úhel, pod kterým se do skály vrtá, a také hloubka vrtu. V závislosti na druhu kamene, jenž se v lomu těží, se k vrtání používají různé vrtací soupravy a také různé druhy vrtacích korunek.

Vrtná souprava dovrtává poslední vrty k plánovanému clonovému odstřelu.

Vrtná souprava dovrtává poslední vrty k plánovanému clonovému odstřelu.

Jak tedy probíhá samotné vrtání? Vrtací souprava najede na etáž (to je označení jednoho patra/úrovně v kamenolomu) do místa plánovaného odstřelu a začne vrtat podle předem daného vrtného plánu.

Celá souprava se navádí pomocí GPS dle projektu a 3D modelu a nastavuje sama odpovídající parametry, jako je hloubka, sklon atd. Díky GPS je pozice každého vrtu nastavená naprosto přesně.

Jen pro vaši představu, v kamenolomu Luleč trvá navrtání pro hromadný odstřel obvykle 5 dní. Při jednosměnném provozu vrtná souprava navrtá denně přibližně 300 metrů a vrtání často končí až pár hodin před plánovaným odpalem.

Po navrtání odstřelu následuje kontrola správnosti provedení vrtných prací, kterou provede opět TVO (technický vedoucí odstřelu) a teprve poté se může přistoupit k nabíjení a odpalu.

Nabíjení trhavinami

Jestli si vzpomínáte, v předchozím článku jste se mohli dočíst o tom, že k odpalování kamene se používal nejprve střelný prach a později dynamit, vynalezený Alfredem Nobelem v polovině 60. let 19. století. Nebojte se, k historii výbušnin se už teď vracet nebudeme, nicméně dynamit se používá i dnes, byť už jen jako jeden z mnoha druhů trhavin.

Nejde totiž o jednu výbušninu, ale spíše o konkrétní trhaviny nebo jejich směsi. (Trhavina je chemická látka, která je schopna detonovat detonační rychlostí a ke své iniciaci potřebuje iniciační impuls, který zajistí rozbuška. Lidově řečeno: trhavina sama o sobě nevybuchne, ale potřebuje k tomu rozbušku).

Tak opět jen ať víte: existují trhaviny sypké, emulzní, želatinové, plastické nebo i jiné, specializované třeba pro odpalování v podzemí. V kamenolomech je dnes asi nejpoužívanějším druhem trhaviny DAP (dusičnan amonný s palivem), popř. ANFO, dynamit, pentrit (ten je součástí rozbušky) a případně i další průmyslové trhaviny, často doplněné ještě oxidačním činidlem a některými kovy v podobě prášku.

Jak probíhá samotné nabíjení a příprava odpalu? Ráno, v den odstřelu, přijede tým pracovníků externí firmy a začne plnit vrty trhavinou. Na etáž, kde se bude provádět odstřel, teď najede tzv. nabíjecí vůz, ve němž je připravena výbušná směs, která se potom sype přímo do dříve připravených vrtů.

Na fotografii střelmistr, pan Ing. Jan Donocik, Ph.D., dokončuje propojení rozbušek těsně před clonovým odstřelem.

Na fotografii TVO, pan Ing. Jan Donocik, Ph.D., dokončuje propojení rozbušek těsně před clonovým odstřelem.

Nejprve se dolů spouští tzv. roznětná nálož a teprve potom se začne vrt plnit trhavinou. Po zasypání a kontrole vrtu TVO všechny ihned propojuje.

Bezpečnostní opatření před odpalem a po něm

Bezpečnost je při všech trhacích pracích v kamenolomu vždy až na prvním místě 🙂 Na celkové bezpečnosti před i po odpalu se podílí nejen zaměstnanci kamenolomu, ale také zaměstnanci firmy zajišťující trhací práce.

Průběh celého odstřelu monitoruje také moderní technika, která zaznamená data o pozemních vibracích, tlaku vzduchu a různých dalších parametrech.

Samotnému odpalu také předchází řada bezpečnostních opatření, jako např.:

  • Uzavření bezpečnostního okruhu a rozmístění hlídek
    • Zaměstnanci kamenolomu, nebo firmy zajišťující trhací práce, se rozmístí na předem určené klíčové pozice v kamenolomu a jeho bezprostředním okolí, vyklidí prostor a uzavřou tzv. bezpečnostní okruh.
  • Vyhlášení zvukových signálů před vlastním odstřelem
    • Prvním zvukovým signálem/sirénou je zahoukání 2x po sobě, které dává vědět, že všichni, kdo nejsou hlídky, mají vyklidit bezpečnostní okruh.
  • Opětovné vyhlášení předepsaného zvukového signálu
    • TVO (technický vedoucí odstřelu) si znovu ověřuje, že je bezpečnostní okruh uzavřený hlídkami vyklizen a uzavřen. Vše si nechává potvrdit postupně od všech stanovišť pomocí vysílaček.
    • Teprve po této bezpečnostní proceduře TVO připojí roznětné přívodní vedení na roznětnou síť a vydá pokyn k dalšímu zvukovému signálu, který říká, že bezpečnostní okruh byl uzavřen a vyklizen. Do jedné minuty od zaznění tohoto signálu spustí ze svého stanoviště odpal.
  • Kontrola po odpalu
    • Samotné odpálení proběhne obvykle během jedné vteřiny.
    • Těsně po provedeném odstřelu je zakázáno se nějakou dobu pohybovat v blízkosti čerstvě sesunuté lomové stěny, které se říká rozval. Je nutné dodržet určitou čekací dobu na tak dlouho, dokud nedojde k rozptýlení výbuchových zplodin a dojde k usazení prachu.
    • Technický dozor a TVO vizuálně zhodnotí kvalitu provedeného odstřelu (což obvykle nezabere víc jak 10 minut) a následně povolí příjezd těžké techniky.
    • Podle výsledku odstřelu se mohou objevit ještě dodatečné kroky, jako je případné zneškodňování tzv. selhávek, k tomu ale dochází jen opravdu výjimečně.
    • Někdy je zase potřeba provést druhotné trhací práce tam, kde je nutné rozpojit nějaké výrazně větší kusy kamene. Popřípadě je také potřebná dodatečná úprava paty, hlavy a svahu etáže lomové stěny, která se už ale obvykle provádí těžkou technikou. (Pokud jste četli náš článek o stavbě kamenných zídek, určitě si vzpomenete, že názvy jako „pata“ nebo „hlava“ se používají i k popisu suché kamenné zídky.)

Ukázka z clonového odstřelu v kamenolomu Luleč

Pořídili jsme pro vás záznam jednoho z clonových odstřelů přímo v kamenolomu Luleč, a podařilo se nám krátce vyzpovídat i TVO (technický vedoucí odstřelu), pana Ing. Jana Donocika, Ph.D., který nám o tomto odstřelu prozradil některé zajímavé technické informace.

  • Při tom konkrétním clonovém odstřelu se rozpojilo přibližně 25 000 tun kamene.
  • Bylo použito přibližně 7 tun trhavin, počinová nálož Dynamit, emulzní nálož – kovaná trhavina a dále trhavina typu DAP (ledek amonný a palivo).
  • Bylo použito 120 neelektrických rozbušek do celkem 60 vrtů.
  • K zapálení se použila šnůra s rychlostí 2000 m/s.
  • Časové zpoždění mezi jednotlivými detonacemi náloží ve vrtech bylo 17 milisekund.
  • Celková délka odpalu byla přibližně jednu vteřinu.
  • Náklady na odstřel podobné velikosti jsou přibližně 0.5 milionu korun.

Hromadné odstřely dříve a dnes

Před rozvojem moderní techniky byly takové hromadné odstřely v kamenolomu více intenzivní a také více nepředvídatelné. Každý výbuch byl v bezprostředním okolí kamenolomu znatelně cítit, ať už ve formě otřesů půdy, tlakové vlny, nebo i případného zvířeného prachu.

V některých místech to také bývala velká událost a lidé se k té „podívané“ doslova sjížděli z okolí. Dnes je vše jinak. A protože se v některých kamenolomech odpaluje i 1x týdně, pro pracovníky kamenolomu je to rutina. Pro lidi bydlící v nejbližším okolí kamenolomu je to obvykle spíše jen méně podstatná informace, o které se dozví (díky oznamovací povinnosti) z místního rozhlasu nebo z úřední desky.

Díky pečlivé přípravě, dobře načasovanému rozložení jednotlivých výbuchů, použití moderních výbušných směsí a moderních rozbušek tak, že mají mezi s sebou milisekundové rozdíly, se redukují nejen otřesy, ale také se kontroluje celková velikost a intenzita výbuchu.

V dnešních moderních kamenolomech je takový hromadný odstřel prakticky denní chleba – resp. spíš týdenní chleba :), protože v běžném kamenolomu se hromadný odpal dělá třeba i 50krát až 100krát ročně – tedy někdy i více jak jeden týdně. V kamenolomu Luleč si vystačí průměrně s jedním až dvěma odstřely za 14 dní 😉

Co si z toho odnést?

Snad vás toto „výbušné téma“ bavilo tak jako mě 🙂 Teď už víte, jak fungují hromadné odstřely v moderních kamenolomech, co všechno a v jakém časovém sledu musí proběhnout před tím, než někdo zmáčkne „červené tlačítko“.

Také jste se dozvěděli, že i když nám dnes s mnohým pomáhá moderní technika, jde stále o náročnou činnost, která vyžaduje odborné vzdělání, zodpovědný přístup, a že každý takový odstřel je relativně nákladný.

Další část našeho seriálu „Cesta kamene z kamenolomu“ bude trochu klidnější, ale o to více osobní – navážeme totiž na tento článek a popíšeme si, co vše se děje v době těsně po odstřelu, včetně následného třídění a ručního výběru kamene.

Sdílet článek:

Podobné články

Čtení na 14 minut

Cesta kamene z kamenolomu – Ruční výběr kamene

22. 7. 2024 Jak na kámen
Po předchozím, tak trochu „výbušném“ článku o hromadných odstřelech pokračuje náš seriál Cesta kamene z kamenolomu dalším, tentokrát o poznání klidnějším dílem – nudit se ale určitě nebudete. Podíváme se společně zblízka na to, jak vypadá ruční výběr stavebního kamene v lomu v Lulči.
Čtení na 14 minut

Cesta kamene z kamenolomu – Od starověkých kamenolomů až k moderním technologiím

4. 3. 2024 Jak na kámen
Většina z vás má asi představu o tom, jak takový kamenolom vypadá. Víte ale, jak se kámen těžil ve starověku a jak naopak dnes? Jaké vynálezy těžbu kamene posunuly a zefektivnily nejvíce? Znáte posloupnost jednotlivých fází těžby v kamenolomu a co vše souvisí s jeho běžným provozem?
Čtení na 20 minut

Měření a zaměřování při práci s přírodním kamenem – vysvětleno polopatě

9. 10. 2023 Jak na kámen
V minulém článku jsme se společně vrátili tak trochu do školních lavic a připomněli si ty nejdůležitější jednotky a veličiny používané při práci s přírodním kamenem. Dnes na toto téma navážeme a vše bude více praktické, takže pokud už máte předchozí „látku“ v malíčku, zaměřování pro vás teď bude brnkačka.
Čtení na 13 minut

Jednotky a veličiny používané při práci s přírodním kamenem – vysvětleno polopatě

10. 8. 2023 Jak na kámen
„Tak na zídku bude potřeba přibližně patnáct tun zídkového kamene a pod cestu minimálně sto metrů čtverečních geotextilie a… jo, ještě se musí objednat tak kubík suchého betonu na uložení patníků.“
Čtení na 16 minut

Jak na solitérní kameny – krok za krokem

15. 11. 2022 Jak na kámen
Jsou krásné, velké a co kus, to originál. Solitérní kameny dokážou vytvořit nezaměnitelnou atmosféru a přitom se o ně nemusíte prakticky vůbec starat. Existuje celá řada způsobů, jak takové velké kameny usazovat a podle čeho je vybírat. V tomto článku se pro vás pokusím shrnout základní postupy a nejdůležitější tipy a triky.
Čtení na 17 minut

Jak na skalky a bezúdržbové plochy – svépomocí, krok za krokem

6. 4. 2022 Jak na kámen
U nás v Česku, když se řekne skalka, většina si asi představí nějaký úzký svah nebo předzahrádku na chalupě, zpevněný kameny porostlými mechem, trvalkami, kapradím a možná menšími keři. Skalka je skoro až abstraktní pojem, pod kterým si každý představí něco jiného. 
Čtení na 17 minut

Jak vybudovat kamennou zídku – svépomocí, krok za krokem

5. 4. 2022 Jak na kámen
Suché zídky z kamene stavěli lidé v různých formách po tisíce let. Od úplně prvního pravěkého ohniště přes zídky, které plnily spíš funkci plotu nebo označení hranic pozemků, až po dnešní, ručně skládané zídky z kamene, které najdete převážně v zahradách a okolí domů. 
Čtení na 15 minut

Jak vybudovat kamennou cestu – svépomocí, krok za krokem

4. 4. 2022 Jak na kámen
Lidé používali přírodní kámen ke zpevnění chodníků a cest odjakživa a dobře věděli proč. Kámen patří k nejtradičnějším stavebním materiálům vůbec a při správné přípravě a pokládce má taková kamenná cesta prakticky neomezenou životnost a nemusíte se o ni prakticky vůbec starat.
Čtení na 7 minut

Kamenický slovníček

3. 4. 2022 Jak na kámen
Určitě to dobře znáte. S někým se bavíte na téma, které není úplně váš obor. A najednou si uvědomíte, že nerozumíte tak úplně všemu, co ten druhý říká. Nic si z toho nedělejte, nejste v tom sami.
Čtení na 8 minut

Balení, nákup a doprava kamene

2. 4. 2022 Jak na kámen
Asi se shodneme, že přírodní kámen není sortiment, který nakupujete každý den. Tedy pokud nejste kameník nebo zahradnická firma, to je potom jiná. Každopádně tento článek jsem napsal pro všechny naše zákazníky a každý v něm najde něco užitečného.
Čtení na 7 minut

Není kámen jako kámen. Proč je důležitý původ kamene i jeho dlouhodobá dostupnost?

1. 4. 2022 Jak na kámen
Co si pod tím má člověk vůbec představit? Copak není jedno, odkud se kámen bere, nebo jestli tu bude i za několik dalších let? Ukážu vám, že na tom záleží víc, než by se mohlo na první pohled zdát.

www.kamenplus.cz

Zavřít