Ano, hlavní roli v dnešním příběhu hraje porfyr, kámen, který se zapsal do světové historie. Není jen krásný na pohled, ale je až neuvěřitelně odolný a tvrdý. Dnes se dozvíte, proč byl vlastně tak vzácný a jak ho můžete využít i dnes, třeba pro váš vlastní dům nebo zahradu.
Chrám, který ohromil svět
Jméno Hagia Sophia jste už možná někdy slyšeli v souvislosti s Tureckem nebo Istanbulem, ale tušíte, proč je to jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa? Tento chrám Svaté Moudrosti je opravdu architektonický zázrak a najdete ho v srdci dnešního Istanbulu. Současnou budovu nechal postavit byzantský císař Justinián I. v rekordním čase mezi lety 532 a 537.
Chtěl vytvořit něco, co svět ještě neviděl, a to se mu rozhodně povedlo. Po téměř tisíc let šlo o největší křesťanský chrám na světě. Později, po pádu Konstantinopole, se z něj stala mešita, pak muzeum a dnes opět slouží jako mešita.
Představte si, že jste v roce 537 našeho letopočtu a vcházíte do čerstvě dokončené stavby, která vám doslova bere dech. Císař Justinián právě slavnostně otevírá novou katedrálu v tehdejší Konstantinopoli (dnešní Istanbul) a při pohledu na ohromnou kupoli údajně zvolá: „Šalomoune, překonal jsem tě!“
Narážel tím na legendární chrám v Jeruzalémě. A svým způsobem měl pravdu: Hagia Sophia se totiž stala symbolem moci Východořímské říše a architektonickým zázrakem své doby. Se svou centrální kupolí o průměru přes 30 metrů byla po dlouhá staletí největším chrámem světa. Dnes je považována za vrchol byzantské architektury. Tato památka je zapsaná i na seznamu UNESCO.
Porfyr v Hagii Sofii – sloupy, které drží víc než jen střechu
Když vstoupíte do hlavní lodi chrámu, můžete si všimnout mnoha masivních sloupů, z nichž některé září fialovočervenou barvou. Právě 8 těchto sloupů, které mimochodem nejsou jen na ozdobu, tvoří klíčovou součást konstrukce nesoucí váhu celého horního patra a části klenby. Jsou postavené z porfyru.
Příběh jejich cesty na stavbu je skoro neuvěřitelný. Tento typ porfyru se těžil na jediném místě na světě, v lomu hluboko v egyptské poušti. Cesta těchto monolitů (kusů vytesaných z jednoho bloku) byla dlouhá několik tisíc kilometrů přes poušť, moře i pevninské trasy.
Stavitelé museli vyřešit i jeden technický oříšek. Přestože je porfyr velmi tvrdý, je zároveň křehký na nárazy, nemohli ho tedy jen tak postavit na zem. Sloupy jsou proto usazeny ve speciálních olověných lůžkách. Olovo funguje jako tlumič, jenž rozkládá tlak a chrání kámen před prasknutím při otřesech země, které jsou v této oblasti bohužel běžné.
Některé sloupy mají dnes kolem sebe navíc kovové obruče. Ty tam ale nebyly od začátku. Přidaly se později jako pojistka, aby vzácný kámen zůstal vcelku i po velkých požárech nebo zemětřeseních, která chrám v průběhu věků postihly. Je to důkaz toho, jak moc si lidé těchto sloupů cenili: raději je „opásali“ železem, než aby o ně přišli.
Kámen císařů
Možná si říkáte, dobře, ale co je na tom porfyru tak zvláštního, že si vysloužil přezdívku „kámen císařů“? Odpověď najdete v jeho barvě. Porfyr, který zdobí Hagia Sophia, má totiž typicky sytě purpurovou až fialovočervenou barvu s drobnými světlými krystalky.
Vzácný byl tedy nejen kvůli své krásné barvě, ale i kvůli tomu, jak náročné bylo ho získat a jak těžké ho bylo dál opracovat. Běžné kamenické dláto na něj nestačilo, porfyr se navíc musel dál brousit a leštit. To z něj dělalo luxusní, ale také velmi nepraktický stavební materiál, tedy alespoň pokud jste nebyli císař 🙂
Na fotce je vidět, jak červený porfyr vypadá zblízka. Foto: By James St. John – „Imperial Porphyry“
A proč zrovna fialová? V byzantské (a už i římské) symbolice byla tahle barva výhradně spojována s vládci. V porfyrové komnatě se rodili císaři (odtud označení porfyrogennetos – narozený v purpuru), z porfyru se vyráběly sarkofágy, trůny i oltáře.
Kromě barvy je porfyr fascinující svou neuvěřitelnou tvrdostí. Je to vyvřelá hornina, která vznikala hluboko v zemi pod velkým tlakem a teplotou. V praxi to znamená, že je (téměř) nezničitelný. Je to opravdu velmi tvrdý kámen, který se jen velmi těžko opracovává. Představte si tu dřinu tehdejších kameníků, kteří museli bez moderních diamantových kotoučů řezat a leštit takto tvrdý materiál!
Právě díky kombinaci vzácné barvy a extrémní odolnosti se tento porfyr používal jen pro ty nejvýznamnější účely. V Hagii Sofii ho najdete na místech, která měla ohromit návštěvníka a připomenout mu sílu císařství. Když se na něj dnes v chrámu podíváte, uvidíte, že i po patnácti stoletích vypadá skoro jako nový. Jeho povrch se sice za tu dobu ošlapal, ale barva zůstala stejně intenzivní jako v den, kdy ho tam stavitelé usadili.
Pokud se chcete dozvědět více detailů o porfyru jako takovém, určitě mrkněte na samostatný článek o tomto kameni.
Proč je porfyr žádaný i dnes?
Když dnes stavíme dům nebo děláme novou terasu, většinou doufáme, že nám vydrží pár desítek let bez velkých oprav. Hagia Sophia a její porfyrové prvky nám ale ukazují úplně jiné měřítko, mluvíme tu o čtrnácti stoletích! Jak je to možné? Klíčem je právě kombinace extrémní tvrdosti a minimální nasákavosti porfyru.
Tento kámen má tak hustou strukturu, že do sebe téměř nepustí vodu. A jak asi tušíte, voda je největším nepřítelem každé stavby. Když v zimě zmrzne v pórech kamene, začne ho trhat. Porfyr tímto neduhem netrpí. I když byl v průběhu věků vystaven vlhkosti, prachu i otřesům, zůstal vcelku. Vydržel dokonce i ničivé požáry, které budovu několikrát postihly.
Pro dnešní architekty, a ty z vás, kteří plánujete něco na zahradě, je to skvělá inspirace. Ukazuje nám to, že investice do kvalitního a tvrdého přírodního kamene se vyplatí. Zatímco moderní umělé materiály nebo některé měkčí horniny mohou po pár letech začít šednout nebo praskat, materiály jako porfyr stárnou s noblesou.
Nejenže neztrácejí na pevnosti, ale s přibývajícími lety získávají krásnou patinu, která jim dodává na hodnotě. V době, kdy se spousta moderních staveb opravuje už po pár desetiletích, působí Hagia Sophia skoro jako z jiného světa.
Lidé na porfyru oceňovali především jeho:
- vysokou pevnost v tlaku,
- extrémní tvrdost,
- minimální nasákavost,
- odolnost vůči teplotním výkyvům.
A to jsou přesně vlastnosti, které oceníte dnes i vy, ať už stavíte kamennou zídku, šlapáky v zahradě, solitér, nebo sháníte dlažbu, co přežije i naše chladné zimy a horká léta. Zkrátka: některé kameny přežijí generace a některé dokonce staletí. Porfyr patří do té druhé skupiny.
Náš sortiment z Porfyru
Možná si říkáte: to je sice moc hezké, ale porfyr z egyptské pouště je pro mě jako běžného smrtelníka nedostupný. Máte pravdu: ložiska pravého antického porfyru jsou dnes v podstatě vytěžená a navíc chráněná. Nicméně… příroda nám teď nabízí italský porfyr, který má více tmavě červenou až hnědou barvu, ale je stejně tak tvrdý, mrazuvzdorný, opravdu velmi odolný.
Tento porfyr pro vás dovážíme přímo z italských kamenolomů! Co to znamená? Kromě standardních tvarů a velikostí jsme schopni vám dodat i porfyr atypických rozměrů a nestandardních úprav.
V naší prodejně v Lulči si můžete prohlédnout a koupit porfyr v těchto tvarech a velikostech:
- Porfyr – Solitér
https://kamenplus.cz/produkt/porfyr-soliter/ - Porfyr – Šlapáky
https://kamenplus.cz/produkt/porfyr-slapaky/ - Porfyr – Zídkový kámen plochý
https://kamenplus.cz/produkt/porfyr-zidkovy-kamen-plochy/ - Porfyr – Dlažba
https://kamenplus.cz/produkt/porfyr-dlazba/
Hagia Sophia nám ukázala, že správně zvolený stavební materiál dokáže vzdorovat času i počasí a že i když třeba neplánujete stavět přímo chrám, vaše terasa, zídka nebo chodník mohou být postavené ze stejně kvalitního materiálu. Navíc přírodní kámen má tu výhodu, že nikdy nevyjde z módy. Naopak, s každým dalším rokem bude vypadat lépe.
Pokud si nejste jisti, který typ kamene zvolit pro váš projekt, nebo potřebujete poradit s množstvím a dopravou, určitě se nám ozvěte. Porfyr a celý náš kamenný sortiment si můžete prohlédnout naživo u nás na prodejně v Lulči.
Kluci vám pomůžou nejen s výběrem té správné barvy a tvrdosti, ale klidně vám i spočítají potřebné množství a domluví dopravu až k vám domů nebo na stavbu.
